jak jistě všichni víte, tak se snažíme průběžně vylepšovat naše postupy natáčení a zlepšovat naše technické možnosti. Do tohoto samozřejmě patří i pořizování nového vybavení a protože jsme nevýdělečná organizace závislá na dobrovolných příspěvcích (když je třeba) tak musíme dost často improvizovat a nebo něco oželit.

Díky natáčení v Chomutově s technikou za 4 miliony korun jsme pochopili jak důležitá je technická stránka věci a tak vzniknul smělý střednědobý plán na výbavu technikou ve stylu „udělej si sám“. S ohledem na kritizované části našich filmů z technické stránky jsme se rozhodli pro pořadí zhruba následující: 1) zlepšení zvuku, 2) zlepšení osvětlení, 3) zlepšení pohybů a rozsahu pohybů s kamerou.

Už se začalo pracovat na daných zlepšovácích, aby bylo už možno natáčet další film s lepší výbavou. Na řadu první přišel zvuk, což obnáší mít lepší přenos zvuku do kamery, což jde blbě, pokud máte mikrofon připevněný na kameře a natáčíte rozhovor někoho pár metrů od Vás. No prostě chtělo to tyč pro mikrofon a jak si možná někteří všimli, tak jsem o ní mluvil tak dlouho, až jsem ji nakonec nedávno stvořil. Je to relativně jednoduchá předělávka ovládací tyče pro střešní okna s výsuvem 2 metry s 10 metrovým kabelem a celkovými náklady zhruba 500 Kč. Oproti originálu od Rode s 3 metrovým výsuvem za 2.500 Kč docela výhodná varianta, ne?

Zvuk bychom měli tímto tak nějak vyřešený (krom protivětrné vačice), Honza se už určitě jakožto hlavní kameraman a efektář těší na to až bude odstraňovat špičku mikrofonu a jeho stín a následuje osvětlení. U traileru na Status online jste mohli vidět jak to vypadá, když se udělá z půlnoci letní poledne s výkonem pár tisíc wattů a spotřebou elektřiny, kterou radši nechci domýšlet. To u nás ale není možné a tak si musíme vystačit jenom s nasvícením několika osob z blízka či nějakého menšího prostoru, protože se většinou natáčí v exteriérech a tam bohužel nejsou zásuvky pro světla, která už máme k dispozici.

Stručné schéma s popiskem

Tady to začíná být zajímavé, protože musíme sestavit světlo pro použití v exteriéru (včetně zimního) bez síťového napájení s co nejmenšími náklady s dostatečným komfortem ovládání a svítivostí. Vskutku skromné požadavky… Už jsme se o tom bavili a nedá se říct, že bychom našli nějaké konkrétní řešení. A protože nerozumím elektronice, tak se obracím na širokou veřejnost o technickou radu či pomoc jak na to. Dovolil jsem si připravit takové schéma s kterým by mě asi na střední vyhodili, ale snad vystihuje o co mi jde.

• a) napájení světel a hodnoty napětí a proudu
• b) funkce „převaděče spojitosti“ pro danou transformaci energie
• c) funkčnost autobaterií v extrémních podmínkách (třeba i bod mrazu a nebo vlhko), životnost a výdrž
• d) jak sestavit kloub pro naklápění nosné platformy (nějaké kovové desky) a případně jak do ní osadit objímky pro úsporné žárovky
• e) jaký bude mít efekt reflexní clona a případně jiný materiál než alobal
• f) světelný výkon světel s ohledem na co nejdelší výdrž, případně s nějakou regulací výkonu

Minulý pátek ráno (6.8.2010) jsme se v pěti BHF členech vydali na západ do města Chomutova. Zúčastnili jsme se v sestavě já – Honza Kuchař, Dan Pánek, Mára Janečka, Michal Mayck Hotovec a Zdenda Braborec. Do cílové destinace jsme nakonec dorazili živí a zdraví kolem půl desáté ranní.  Už na začátku jsme byli nadšení při pomyšlení na pomoc s natáčením krátkometrážního filmu z budoucnosti: Status Online. Nevím, na kolik jsou informace o filmu tajné, tudíž bez dovolení autorů nebudu žádné zveřejňovat. K natáčení se používala profesionální technika, což je jeden z důvodů, proč podle mého názoru vypadá hrubý záznam tak dobře. Chvíli nám trvalo, než jsme se s těmi všemi vymoženostmi zžili, i přesto se podle mého subjektivního dojmu učíme rychle. Celá akce trvala od pátku do neděle do večera s přestávkami na spaní a občerstvování.

Nyní následují názory zúčastněných členů BHF. Zatím máme jen dva, další snad přibudou později. Důrazně upozorňuji, že zveřejněné názory jsou pouze názory autora, nikoli skupiny jako celku. Případné výhrady adresujte přímo autorovi.

Zdeněk:

Apokalipse weekend od Zdeňka Braborce

Tak to bude trošku delší vysvětlování. Zkusím být stručný. Tak nápad zajet na natáčení kde má být profi technika a produkční štáb mi přišel jako fajn věc a opravdu jsem se těšil jako už dlouho ne. Cestou tam samé hihihi hahaha a když jsme tam přijeli, tak dojem, že se jedná o fakt velký projekt vzrůstal jak jsme se postupně blížili za doprovodu produkční k místu natáčení.

Komunistická ubytovna mi ten dojem ani nezkazila, protože jsme s tím tak nějak počítali. Když jsme tam dorazili, tak garáž plná techniky za miliony (4) ve mě vyvolávala hrůzu, že budem za voly. Stejně jako hláška „Doufám, že jste v pohodě a nic tady neukradnete. Jenom lampa do tohohle světla stojí čtvrt milionu“. Když se pak začal objevovat štáb, tak jsem se trochu podivil, protože to byli kluci v našem věku, ale tak proč ne, že? Dotaz „tak co jste už dělali“ jsem doufal, že nedostanem a poprvé jsem se opravdu cítil jako amatér.

Já osobně jsem s Majkem skončil oficiálně jako osvětlovač a šlo se na plac. Barák luxusní, šrumec jak v mraveništi (všichni pobíhají a nic se viditelně neděje) a když nám dali do ruky scénář, tak jsem se cítil tuplem jako vůl. Já vůbec nechápal o čem to je. Naštěstí jsem v tom nebyl sám a pak z toho nakonec vyplynulo, že to je film bez dialogů, o délce pár minut (kdo ví, ale +- 6). Děj sem pochopil až po delší době, jakožto osvětlovač jsem se zaučil dle mě docela rychle až na topení se v pojmech co je vlastně co a vskutku to tam vypadalo jako na profi natáčecím place.

Po několika hodinách se ale ukázalo, že to tam opravdu jenom tak vypadalo. Jediný kdo věděl přesně co chce a jak to má vypadat, byl kameraman, který režíroval celý plac (oprávněně) a všechno se strašně, ale strašně protahovalo. Snaha o dokonalost způsobila třeba to, že se první záběr připravoval 5 hodin a to je to jenom záběr jak kamera sjede pohledem na gauč a herec se posadí na posteli. Jelo naplno 6 kW v reflektorech a 22 zářivek v 7 světlech (kdo se s tím má počítat kolik jich tam vlastně bylo) a dělalo to dojem slunečného dne a to byla půlnoc. Problém byl ten, že jsem spoustu času strávil za okny na dešti a hlídal reflektory imitující slunce. Ale budiž no…

Abych to zkrátil, tak jsme v Pátek byli na place 17 hodin, v Sobotu 18 hodin a v Neděli „jen“ 12 hodin. Spali jsme něco kolem 5 hodin denně a žádné volno krom četných prostojů a jídla rozhodně nebylo. Dohromady tam bylo kolem 12 lidí ze 3 skupin a docela dost dalších a kameraman jebal všechny kolem sebe snad krom produkční a Honzy. Natáčelo se v 5 lokacích a výsledkem je několik minut filmu. Ty záběry hraničí s dokonalostí díky silnému perfekcionismu kameramana a ať si každý určí, jak moc se to vyplatilo, až uvidí to video.

Spolupráce opravdu nebyla ideální a protože si myslím, že je ubohé si tady vylévat zlost nějakými osobní útoky, když jsme se na place nezmohli na kolektivní odpor až na několik „vážnějších neshod“, tak zhodnotím klady a zápory.

Klady:

• obrovská zkušenost práce s technikou a udělání si představy jak to vypadá na profi natáčení s profíky (kameraman, produkční a Anna Stropnická)
• dlouhodobé vzpomínky na to jak jsme si sakra mákli o víkendu a tvořili hodnoty
• možnost, že moje jméno bude napsané pod snímkem, který má koule (vizuálně)
• ujasnění si toho co vlastně chceme my a kam by to mělo směřovat dále
• potkal jsem kupu nových lidí včetně „našeho“ hudebního mága Karla Antonína (kterého jsem tam upřímně litoval)
• těším se na naše další projekty, které jdou svižně vpřed, nehrotí se, člověk si to užívá a má z toho dobrý dojem
• Líbilo se mi jakým způsobem měli zvládnuté sponzory a nad podobnou nefinanční podporou (jako třeba 12 kartonů Redbullu) by stálo za to zauvažovat do našich dalších snímků. Ale příště místo Redbullu McDonald a byl bych spokojený.

Zápory:

• největší problém bych viděl v tom, že jsme tam jeli pracovat s nima a ne pracovat pro ně, což znamená že členové iWirelu produkovali produkovali a přitom v tom dělali občas spíš bordel, koukali na nás jak se dřeme a ještě nás komandovali jak podřízené dělníky, kterými jsme nakonec opravdu byli a kdybych pokračoval, tak bych se asi rozčílil
• neříkám, že se nesnažili dělat svou práci, ale rozhodně ji všichni nedělali tak jak by měli či mohli
• bohatí mladí kluci bez zkušeností si za hodně peněz půjčili techniku s kterou natáčí mezinárodní štáby, najali si pár profíků (produkční a kameraman) a věřili, že to stačí, jenže technika dělá dobrý film jenom pro toho kdo ho uvidí a neví jak vznikl, ale jde o přístup, základní slušnou komunikaci a solidaritu, jinak se člověk v budoucnosti nedoplatí, aby s ním chtěl někdo pracovat
• ukázalo se, že nejsme asi tak výkonný a bezchybný operativní štáb splňující náročná kritéria, ale to jsme si nikdy nemysleli, že jsme

POZOR! nebylo to tak černé jak se zdá, občas byla světlá chvilka, ale třeba jedna věta nezlepší celkový dojem. Můj celkový dojem je rozpačitý, ale jsem RÁD, že jsem tam byl. Nezávislí členové natáčení to zhodnotili tak, že sice technika a záběry nejlepší co zatím viděli, ale přístup naopak nejhorší. Mrzí mě, jak to probíhalo a kdyby se objevila podobná možnost, tak bych do toho šel znova, ale za jiných podmínek a pak tam klidně vypustím duši.
Na závěr několik málo fotek pořízených mnou pro přiblížení situace s popisem:

5x5 metrů Butterfly clona na rozptýlení světla v akci

Knihovna při nasvěcování - viz obr. 4+5

Vrchní osvětlovač Mayck

Umělé 4 kW půlnoční slunce s negroidní clonou

Půl mega v kovu (Movie Jib - pozn. Honza Kuchař)

Temná strana síly aneb mozoly do U

Díky za trpělivost při čtení a při další akci BHF zduř.

Honza

Začnu pozitivy. První a zároveň nejznatelnější pozitivum je kameraman Petr Zachariáš. Přesně věděl, co chce. Díky jeho profesionálnímu přístupu film vypadá tak, jak vypadá.  Často to vyžadovalo zdlouhavé nasvětlování kompozice, dokud nedosáhla dokonalosti.

Dalším pozitivem je herečka Anna Stropnická, která podle mého názoru také přispěla svým profesionálním vystupováním a herectvím.

Rozhodně kladně hodnotím přístup produkční Kristýny. Ano, kdyby se všichni chovali jako ona, určitě by to pomohlo.

V jistém smyslu beru jako pozitivum režiséra Kubu Hrabáka, který se nás několikrát zeptal na názor a potěšil mě i zájem typu „Tak co, jak to jde?“

Negativ jsem zaregistroval znatelně více. Kdo chce mít o skupině iWirel dobré mínění, tak okamžitě přestaňte číst.

Organizace na place mi přišla velmi chaotická. Občas se mi zdálo, že nikdo neví, na co se zrovna čeká a kdo co zrovna dělá. To bude taky jeden z důvodů, proč přípravy na některé záběry trvaly kolem 3 hodin, a ne například dvou. Nevím, kdo měl tu organizaci na starost, ale u mě jednoznačně selhal.

Nepochopil jsem pozici producenta. Jeho úkolem bylo zřejmě jen sedět, rozdávat rozkazy a buzerovat. Čeština je poměrně pestrý rozmanitý jazyk, a tudíž se nemusíme omezovat pouze na „Přínýst světlo!“, „Udělat tohle!“  a podobně. Také, pokud je něco metr od producenta a váží to jeden kilogram, nemusí pan producent chodit přes celý plac za osvětlovačem a rozkázat mu, aby to něco zvednul a přenesl na určité místo. Dan mě za tuhle větu asi zabije nebo mi zase cenzuruje část článku, ale podle mého názoru byl na tomto natáčení producent ukázkovým případem zbytečného člověka.

Režisérův přístup k nám byl výrazně lepší.  Ovšem občas se mi zdálo, že ani sám neví, co se děje. Spousta nesrovnalostí s představou jeho a kameramanova způsobila ztrátu času a přidělání práce pro nás.  Navíc, rezignace a opuštění scény, a tudíž přenechání celé režie herci a kameře… to se režisérovi nesmí stát

Celkově se šetřilo slovem „prosím“ a „děkuji“. Štáb by si měl uvědomit, že jsme tam jeli na pomoc, a ne na otročinu. Také jsem si všimnul, že peníze opravdu mění člověka, a v tomto případě rozhodně ne na tu dobrou stranu.

Na závěr bych chtěl říct, že jsem rád, že natáčíme v takových podmínkách, v jakých natáčíme. Pokud si vzpomínám, tak nikdy v naší skupině nevládlo takové dusno a že by všichni byli na sebe tak naštvaní, jako na tomhle. O to víc si BHF vážím. Jsem rád, že naše natáčení je vcelku dobře organizované, pokud je něco potřeba udělat, tak se nikdo nezdráhá použít ruce, a nehrajeme si na profíky, abychom si museli přesně rozdělovat role, které v amatérských podmínkách nemají žádný význam (jako třeba producent alias zbytečný člověk navíc – ano, napsal jsem to podruhé).

Za zkušenost jsem samozřejmě rád. Inspirovalo mě k nápadu podívat se na další profesionální natáčení. Ovšem nikoliv zpět ke skupině iWirel – s tou už bohužel nechci mít nic společného, ledaže by se rozhodli k nám razantně změnit přístup.

Dan

V první řadě musím začít od toho faktu, že já byl do projektu Status: Online začleněn od prvopočátku. Ať už jako hlavní herec, pak pro změnu asistent režie a nakonec mi spadla do náruče hlavní role s kterou už jsem prakticky nepočítal. Nemusím určitě moc vysvětlovat, jak hodně natěšený jsem byl. Soudě podle výsledku (viděl jsem několik záběrů) se bude jednat o naprosto famozní, biť krátký materiál a pro mne osobně šlo o ohromnou zkušenost. Té zkušenosti, ale předcházela žádost od režiséra týden před natáčením, že je potřeba sehnat alespoň 4 lidi – dobrovolníky, co budou zastávat technické funkce ve štábu. Měl jsem sehnat „nadšence se zapálením pro věc“. Po této větě sem měl jasno. Honza, Mayck, Mára a pak nakonec i Zdenda, když nemohl Tom (ten si teď může hodně nahlas odfrknout štěstím). Bohužel…kdybych věděl, co na kluky čeká, nikdy bych je tam nevzal. Prostě ne. Zacházení jak už bylo nademnou zmíněno nebylo nejlepší a kdyby se kluci rozhodli, že se na to vykašlou (a nikdo by se jim nemohl divit), tak ten film skončí. Chvála jim za to, že to neudělali a chvála jim za to, že se tu teď neuchylují k vulgárnímu a nemístnýmu napadání. Díky

Měl bych se jim koneckonců omluvit za to, že jsem je do toho zatáhnul. Původně to měla být jen moje solo akce. Jsem rád, že to berou jako cennou zkušenost a i mě to pomohlo k lepšímu vnímání naší tvorby a k tomu si jí víc vážit. Je duležité, aby ste si VY čtenáři tohoto extrémně dlouhého článku ujasnili, že já byl na druhé straně barikády, než kluci. Já tam byl jako herec a v hierarchii štábu, na kterou se tam hrálo herec nikdy netahá kabely, stejně jako producent, režiser atd. Samozřejmě je a chápu důvod být za to na mě naštvaný a popravdě sem si nepřál vědět, co si o mě kluci kolikrát mysleli, ale s tou hierarchií souhlasím. To, že se tam málo děkovalo a prosilo klidně podepíšu – to je věc vychování a rovněž si myslím, že kluci od technického štábu měli být zaplaceni. Dřeli jak mezci. Na svojí obhajobu bych jen rád sdělil, že jsem se potýkal s dost náročnou rolí a s „tunou“ zaschlé barvy na obličeji a permanentním hladem, jelikož v ní nešlo jíst. Někdo si řekne…rozmazlenec. Neřekne to v okamžiku, kdy má téměř 20 hodin barvu v nose, puse a očích a ostatních částech obličeje, nemůže mluvit a postupem času to víc a víc svědí. To byl můj úděl.

Závěrem bych podotknul, že i přesto všechno, jsem rád, že jsem se natáčení zůčastnil a jsem opravdu netrpělivý na výsledek. Pro mne jako pro herce to byl křest ohněm. Získal jsem zajímavé kontakty, které snad BHF využije…časem. Možná mě trochu mrzí fakt, že kluci do pozitiv nenapsali ten fakt, že v tak velkém filmu hraje po boku Anny Stropnické člen BHF a to rovnocenný part. Může to být dobrá reklama. Ale to je jen můj názor a nechci aby to působilo samochvalně. Díky za pozornost.

Jsme zvědavi na názory ostatních zúčastěných, případně našich čtenářů.

Další obrázky z natáčení na MILANFOX.CZ – Film Status Online

Vážení diváci, fanoušci, kamarádi…tady to je.

S největší pravděpodobností už na Evado neuvidíte rozsáhlejší a dějově víc prozrazující ukázku, než je tato. Původním záměrem bylo, aby ste konečně věděli, jaký materiál máme v rukou a co zhruba můžete od snímku očekávat. Již předem jsem věděl, že stopáž musí být protáhnuta, protože toho materialu je opravdu moc a už teď víme, že pujde o náš nejdelší film, který překročí hranici pro rank: Celovečerní (to je 90 minut).  Záběry tentokrát podkresluje hudba od Johna Murphyho z jeho soundtracku k filmu Sunshine a snad ta vyjmečná atmosféra nebude působit jen na mě, ale především hlavně na vás. Dobře se bavte a užijte si první delší „šluk“ z post-apokalyptična.
PS: Trailer je v HD, pokud na HD lpíte, doporučuju navštívit přímo mou Vimeo page, ke stažení bude trailer asi později.
PS 2: Prosil bych diváky aby své komenty psali mimo Facebook i sem, děkujem předem za ohlasy.

Evado – Special Extended Trailer from Daniel Pánek on Vimeo.

HONZA: Trailer si můžete stáhnout přímo zde na stránkách BHF.
Odkaz je TADY (HD 720p, 134MB)

Střih filmu Evado zabral něco přes dva týdny. Čistý čas si netroufám odhadovat. Ale i přes chaotické pojmenovávání záběrů jsem se brzy zorientoval a střih šel poměrně rychle. Naposled jsem společně s Danem stříhal Život v písmenech, kdy jsme měli k dispozici jedno dlouhé video, které jsme potom rozdělovali. Nyní už stříháme rovnou jednotlivé záběry, což mi vyhovuje.

Takže, co vy na to?

Btw, chcete vědět stopáž filmu nebo se raději necháte překvapit do kina?

Fear is reborn, nebo – li v českém překladu na oficiálních plakátech „Strach se vrátil“. To je motto nejnovějšího filmu, v kterém hlavní úlohu hraje maskovaný lovec mimozemského původu, který se vyžívá ve sběru trofejí. Po včerejší návštěvě kina jsem se rozhodl sepsat recenzi na film Predátoři a to nejen z důvodu, že ačkoliv předsudkům se film poměrně vydařil. Hnacím motorem pro mne v tomto případě byla skutečnost, kterou už ste možná taky zaregistrovali, že se čim dál více vrací žánr oldschool akcí alá 80 léta, který to však má v současnosti hodně těžké. Oldschool akcí alá 80. léta rozumějte hlavně jednoduchou stavbu příběhů o nabušenejch ranařích (dřív tuto pozici zastával výhradně všemocný Arnie nebo Sylvester Stallone – který se k ní nyní v podstatě vrací, viz. film Expendables, který má premiéru toto léto ), kteří měli obrovské bouchačky a pusu plnou hlášek, které jsou ve filmovém světě nesmrtelné a hlavně, kteří za sebou nechávali spoustu mrtvol. Původní film Predátor (1987) s Arnoldem Schwarzzenegerem v hlavní roli byl přesně tím a ničím jiným. A Predátoři přesně z tohoto původního filmu těží, různě ho variují a dokonce citují. Ale poďme si to rozebrat pěkně postupně.

Predátoři měl být původně třetí oficiální díl, který Robert Rodriguez (režisér Desperáda, nebo Grindhouse) na začátku 90. let napsal. Ale studio se po nízkých tržbách Predátora II rozhodlo třetí díl odložit. Místo toho za čas jak víte vznikl v nějaké duté hlavě nápad zkloubit filmy Vetřelců s Predátory a postavit tyhle dvě ikony proti sobě. Na poli počítačových her fajn nápad, ale do filmu? Taky to tak dopadlo, oba díly Aliens vs Predator dopadly katastrofálně a oběma ikonám udělaly spíš nálepku propadákových postav. Tato skutečnost zřejmě nějakého hlavouna v 20th Century Fox, který má nad stolem maketu přilby Predátora a s jeho kopím každý večer usíná přinutila s tím všeobecným názorem něco udělat a tak zavolali Roberta Rodrigueze. A Robert Rodriguez vsadil na jistotu.

Rodriguez obsadil post výkoného producenta (to je ten, co obchází plac a říká: „Tohle má být tady a tady, ve scénáři je tohle a tys řekl tohle a kam se sakra poděly všechny prachy?“) a za režiséra si vybral Nimroda Antala – maďarského režiséra, o kterém je známo, že to s temnou atmosférou umí a pro kýbl krve taky nejde daleko. Nutno teď podotknout, že ta volba byla velice dobrá. Ono celkové obsazení od režie, postav až po vynikající hudbu vyšlo skvěle. Robert Rodriguez na film dostal od studia zhruba 40 mega dolarů, což řadí film na Hollywoodské poměry do nízkorozpočťáků ( takže u nás by šlo o nejdražší film vůbec ). Hlavní roli dostal možná nejméně očekávaný herec ze všech a to držitel Oscara za Pianistu Adrian Brody, který kvůli této roli zřejmě trávil měsíce v posilovně a bylo to dobře. Jeho výkon držel Predátory v dialozích nad vodou a roli těžkého machra Royce obstál. Dále se ve filmu objeví Topher Grace (Venom ze třetího Spider-Mana), Danny Trejo (mexičan, který hraje mexičana s ohromnejma bouchačkama, v každym filmu který má pod palcem Rodriguez, takže i tady…jo a taky byl v reklamě na Mountfield ) a pozor Laurence Fishburne (Morpheus z Matrixu), který ve filmu hrál postavu původně napsanou pro Arnolda, ale jak víte Arnie guvernéruje, takže musel dlouhé natáčení odmítnout. Popravdě, když se poprvé objevil Fishburne, čekal jsem zda nevytáhne z kapes červenou a modrou pilulku. Nicméně se postaral o vítané oživení filmu, ikdyž ne na dlouho…zkrátka obsazení klaplo.

Příběhově je to jak už jsem naznačil o několik desítek řádků výše. Jednoduchý děj s odkazy na první díl Predátora, totálně ignorující díl druhý a absolutně ignorující sérii AVP (jen dobře). 7 největších drsňáků (lovců) naší planety + jeden doktor padají do džungle a těsně před dopadem se jim rozevře padák. Po krátké vzájemné přestřelce zjistí, že mezi sebou mají izraelskou sniperku, samuraje z yakuzy, amerického žoldáka, ruského vojáka s rotačákem, který sloužil v Čečensku, trestance, který byl odsuzen za masovou vraždu, popravčího ze Sierra Leone, mexičana z nějakého drogového kartelu a jakéhosi doktora. Po chvíli jim samosebou dojde, že tohle není naše planeta a že slouží jako tréning pro mladé Predátory, které vede jeden boss a že zrovna začala lovná sezóna. A tudíž jde podle očekávání o pomalou vyvražďovačku a neustálý útěk. Cestou narazí na přeživšího (Fishburne) Nolanda, který odolává Predátorům už sedm sezón a ten jim dá pár cenných rad. Víc o ději netřeba, já za sebe musím říct, že jsem hlavně díky konci z kina odcházel s blaženým výrazem, protože tam bylo nejvíce vidět to šikovné zkloubení klasiky a inovace, dojde i na souboj dvou Predátorů mezi sebou a to je skvělá podívaná pro každého, kdo má tuto postavu rád. Co se týče odkazů na první díl, tento film by se klidně mohl brát jako potencionální druhý díl, protože se tam přímo události z jedničky řeší. Krom toho, že se celý film odehrává v džungli a že se opět kácí stromy bezbolestnou (rozuměj rotačák) a u toho se děsně „fuckuje“ vám připomene původní film hlavně hudba. Hudba absolutně vychází ze soundtracku od Alana Silvestriho z roku 1987. Tentokrát jí však měl na starosti John Debney, který se pro mě začíná stávat velice schopným hudebním aranžérem, protože už jeho soundtrack k Iron Manovi 2 se mi velice líbil. To znamená, že jsem se spokojeně usmíval už od asi druhé minuty, kdy do záběru na hustou džungli začal hrát predátorův bubnový motiv.

Závěrem:
Film mi přišel vyloženě točený od fanoušků pro fanoušky. Nicméně ani člověk, který Predátora v životě neviděl by měl radost, pokud by se rozhodl přijít do kina, vypnout a bavit se. Faktem je totiž to, že v tomto filmu dějový přesah nenajdete, biť se o to možná chvíli snaží. Naopak pokud spíš upřednosňujete chytré filmy u kterých si rádi zapřemýšlíte, asi budete zklamáni. Nebudu tu nalhávat, že děj není předvídatelný…je. Ale konec snímku mě opravdu mile překvapil a ukázal, že tvůrci měli dostatek odvahy se pokusit vydat i jiným směrem, ikdyž měli mantinely poměrně blízko u sebe. Film Predátoři hodnotím jako milé překvapení a jako příjemný letní film.

75%

Klady:

- hraní na nostalgickou strunu v případě hlavních hrdinů, nasazení rotačáku hned v třetí minutě filmu
- hudba!!
- Souboj samuraje s Predátorem
- Obsazení, hlavně postava Adriena Brodyho
- Hlášky…např: „Die you uggly space mothefucker!“ – následuje bodání do   Predátora nožíkem.
- Závěrečný souboj

Zápory:
- dějová předvídatelnost
- občas zbytečné dialogy
- postava Nolanda (Laurence Fishburne) v podstatě zbytečná.
- Snaha o určitý dějový přesah a morální agitku vyšuměl do prázdna.

PS: Ano, konec je otevřený.
PS 2: Film za víkend utržil v USA 30 milionů dolarů, tudíž už je skoro zaplacený a provázejí ho dobré recenze. Nicméně nečekejte v tržbách druhého Avatara, tenhle snímek bude rád, když vyleze na 100 mega. Pokračování je asi jistá věc.

]]> http://www.bigheadsfilms.cz/?feed=rss2&p=798 0 http://www.bigheadsfilms.cz/?p=792 http://www.bigheadsfilms.cz/?p=792#comments Thu, 08 Jul 2010 19:10:33 +0000 Honza Kuchař http://www.bigheadsfilms.cz/?p=792 Nezačíná to být trochu nuda? Nadpisy pořád skoro stejné, nic neříkající informace a vývoji filmu, obrázky s mizivou, či nulovou výpovědní hodnotou… Snažím se veřejnost průběžně informovat o aktuálním dění. Nacházíme se ve stavu hrubého střihu, jak už si asi každý návštěvník našeho nově oblečeného webu stačil všimnout. Dnes se mi podařily nastříhat tři scény, z toho jednu si dovolím ohodnotit jako výbornou. Napovím, že při jejím sledování zažívám pocit, jaký jsem ještě nikdy předtím z žádného našeho filmu neměl – takže na poli BHF poměrně novinka.

Pro dnešek si dávám pauzu. Střihu zdar! Nazdar!